technoKratIX

Bylo ( v této povídce), nebylo (v televizní Futuramě) jednoho krásného rána přišla do budovy Planet Express bohatá poštovní zásilka – Leela se jí prohrabovala a nemohla objevit nic zajímavého, až asi po minutě…

Leela: “Tohle je adresováno mně, ale zároveň i tobě, Fryi a Benderovi….. (začetla se do dopisu) “Drazí občané Tarungo Leelo, Philipe J. Fryi a Bendere Bending Rodriguezi. V rámci projektu “Bezpečnější Země zlatého věku” byla na pokyn prezidenta Země vytvořena metoda předcházení trestným činům počítačovým skenem osobnosti. Na další pokyn prezidenta Země jste byli vy tři vybráni jako pokusné objekty, které mají zjistit, zda není tato metoda škodlivá lidskému zdraví. Dostavte se prosím ještě dnes do sídla Úřadu nového řádu Richarda Milhouse Nixona (zal. roku 3000).” Co to má znamenat!?”

Bender: “Myslím, že se tomu tak trochu říká nevyřízené účty. Nixon nás od samotného počátku nenávidí. Takže proč si z nás neudělat pokusné králíky, když k tomu má příležitost?”

Cesta lodí byla sice plná negativních pocitů, ale jinak pohodlná a krátká. Stačilo doletět do Egypta a tam proletět tajným vchodem ve sfinze. Vojáci jim tam zakryli oči páskou a odvedli do hlavního prostoru, kde je napojili na počítač. Celá analýza trvala asi jenom pět sekund, pak jim vedoucí vědecká pracovnice přečetla jejich výsledky.

Dr.Oidipová: “Takže nejen, že vás to nijak nepoškodilo, ale navíc jsou vaše výsledky docela přijatelné - ani jeden nejste nějak výrazně nebezpečný. Maximum tvoříte vy, pane Rodriguezi, s vašimi šedesáti procenty. Pane Fryi, tady máte odborné nařízení, aby jste se od pana Rodrigueze držel co nejdále.”

Loď Planet Express opustila rychle sfingu, neboť tento den měla její posádka ještě hodně práce. Neměla ani tušení, že prezident potřebuje svůj program nějak sponzorovat – proto měl soukromý sektor příležitost získat každičkou mozkovou databázi, kterou v Egyptě vyzkoumají. První tři exempláře cestovaly nesmírnou rychlostí a jejich nový majitel byl ještě rychlejší. Jeho loď si našla doručovatele přímo rychlostí blesku (samozřejmě myslím energetické výboje v hyperprostoru). Vypálila na ně několik salv ničivých torpéd a pak zajala tažným paprskem. Když byla loď přemístěna do útrob nepřítele, Leela vyšla a svým pověstným kopem skolila několik manažersky vypadajících mužů ve smokinzích. Když s objevila menší armáda vojáků, zeptala se mile, jestli to není nějaký omyl.

Ředitel: “Odpuste nám ten trochu netradiční způsob návštěvy – naši lidé prostě nesmí vyjít ze cviku. Já jsem F.Regeurk, ředitel společnosti technoKratIX, člena korporace phantasMAGORIA., producenta kyberher. Z jitého anonymního zdroje se k nám dostaly nahrávky vašich mozkových vzorců. Mohli bychom je klidně použít pro tvorbu nových produktů.”

Fry: “Jak to myslíte?”

Ředitel Regeurk: “Víte, když produkujete virtuální hru, v níž hráč představuje dementního sadistického vraha, jak to má poznat? A to musí zařídit naše studio – vezmeme dementního sadistického vraha, nahrajeme jeho mozek a záznam pak slouží coby dobrý nástroj pro hráče. Má všechny instinkty, žádné zábrany, atd. Teprve potom si to může doopravdy užít. Tento systém se sice teprve rozvíjí, ale jeho možnosti jsou nekonečné – už teď způsobil velkou revoluci V RPG hrách. No a nyní bychom potřebovali přesně někoho takového jako jste vy – zcela průměrné osobnosti, ale přesto hrdinové. Ne přehnaně inteligentní, ale dokáží se bez inteligence obejít. Máte spoustu vlastností a zkušeností, které můžeme zužitkovat. Samozřejmě, že škodní by jste nebyli.”

Leela: “ To zní zajímavě, ale říkal jste, že potřebujete pouze samotné nahrávky a ty už máte. Potřebujete nás ještě na něco?”

Ředitel Regeurk: “My totiž máme pouze čisté nahrávky, ty nám nejsou na nic. Bude lepší, když v našich studiích budete hrát v dobrodružstvích generovaných počítačem.”

Fry: “Myslím, že je to zcela dokonalá myšlenka. To, co jsme zatím prožívali, byla v zásadě nuda. Teď se svěříme do rukou doopravdy schopných scénáristů, kteří nám vymyslí taková dobrodružství, až se z nás bude kouřit, ale nebudeme se muset bát o život!”

(Leela a Bender jsou touto představou také přitahováni)

Ředitelova loď letěla zpátky na Zem (kam měla loď Planet Express ostatně také namířeno). Na Zemi v New New Yorku přistála v centru technoKraTIxských studií. “Svatyně snů” vypadala monumentálně jak z vnějšku, tak z vnitřku. Všechno bylo až možná přehnaně označeno, chodby vypadaly jako v nějakém luxusním hotelu, až na to, že v hotelech je nějaká nábytková dekorace a ne pozlacené plochy a obří sochy , které na sebe pokřikovaly. Frye, Leelu a Bendera napadlo, že udržovací přístroje technoKratIXu se museli nějak zbláznit z toho všeho, co se dělo v počítačích studií. Alespoň trochu normálně si připadali konečně ve studiu. Vypadalo v podstatě jako normální hlasové nahrávací studiu z Fryových časů, i když panely techniků byly mnohem složitější.

Ředitel Regeurk: “Tady se připojíte a budete čekat. Nějakou dobu potrvá, než vás přesně sladíme s naším systémem, tudíž chvíli zažijete nějaké dobrodružství složené z ingrediencí vašeho nitra a vzpomínek. Po nějaké chvíli se setkáte společně. Nějaké dotazy?”

Fry: “Nehrozí nám nějaké nebezpečí, o kterém jste se nám nezmínil?”

Ředitel Regeurk: “Možná jen to, že by na vás mohli mít spadeno nepřátelé naší společnosti. Víte, praktický monopol na sny dostal náš koncern už hodně dávno – bylo to asi v době, co Disneyova společnost příliš neuspěla animovaným filmem “11. září” a zcela ji dorazil druhý díl. Ostatní společnosti se sdružily radši do tohoto koncernu, dokud byl ještě čas. A antimonopolní úřady byly bezmocné. Tím započal náš zlatý věk. Přesto existuje pár utlačovaných obřích společností, jímž je koncern trnem v oku.”

Bender: “To znamená, že budeme mít pár nepřátel navíc. Ale co. To nemění nic na tom, že naší věci – tj. šířit zábavu a uspokojení z kvalitního příběhu fanouškům, budeme věrni za každou cenu!”

Leela: “To jsme přece ještě nikdy nedělali.”

Bender: “Tohle je sice fanpovídka, ale pořad vím, že pokaždý kdy dokončíme nějaký dramatický dobrodružství, tak naskočí titulky- vy proto snad máte vysvětlení?”

Technik: “Aktivujeme přenos!”

(celá trojice upadá do virtuálního spánku)

Bylo to přesně takové, jak to popisoval ředitel – každý z nich prožíval jakýsi, i když zcela odlišný příběh, který je ukazoval v tom nejpravějším světle i když ne vždy dopadli dobře - ----Fry se stal Lukem Frywalkerem, který statečně porazil Dartha Bendera a osvobodil princeznu Leelu.Myslel si, že je jen krok ke splnění svých největších snů, ale ošklivě se popral s duchem Obi-Wana Kenobiho (Prof. Farnsworth) kvůli odlišným pohledům na otázky incestu.

-Oproti tomu Leela samotná byla mezitím Zitou Zwerimexovou – mimozemskou guvernérkou jež vládla okupované Zemi. Byla to historická postava a zároveň literární hrdinka románů “Druhého romantismu”(v 29. století), jelikož byla údajně silně rozpolcená, zda to co dělá, je správné. Nutno říci, že se Leele tato role velmi dařila.

-No a Bender? Ten to pojal po svém – stal se Andrewem Martinem, hrdinou jednoho Asimova příběhu o robotu s lidskými city. On to ovšem pojal značně po svém – v afektu celou rodinu svého pána zabil a ve vězení (před tím, než ho sešrotovali) o tom napsal bestseller.

Když se setkali ve virtuální napodobenině mateřského lůna, byli plní zážitků. Což nebylo nic proti následujícímu “ porodu” – oblíbené úvodní rekvizitě “společnosti snů”. Byť skutečný porod zřejmě nevypadá jako nějaká hyperskluzavka. Ale to nebylo důležité – důležité bylo, že naše parta natáčela pilotní díl miniherní série. Příběh nebyl nijak zvlášť propracovaný – vlastně se jednalo pouze o záznam jejich návratu z Delta kvadrantu na Zem po náročné doručovací misi. Ale jako začátek to nebylo špatné.

Ředitel Regeurk: “Byli jste úžasní! Vážně, moc gratuluji. Teď to jen trochu pojistím tím, že obstarám tu nejúžasnější reklamu, co vůbec existuje.”

Fry: “A co to je?”

Ředitel Regeurk: “Nechte se překvapit. Jinak vás zítra očekávám na natáčení dalšího příběhu. Naši experti budou mezitím připravovat první kybercédéčko a až příběhů bude víc, můžeme to vypustit na trh.”

Nikdo nevěděl, kam vlastně ředitel se svojí vesmírnou lodí odletěl, ale to mohlo být všem šumafuk. Novopečené hvězdy se o svém “melouchu” samozřejmě notně rozpovídaly v práci, čímž rozpoutaly vlnu závisti. Hermes a dr. Zoidberg trvali na tom, že chtějí být také kyberherci. Co naplat, v následující epizodě točící se kolem cestování v čase “Interview s Buddhou” pro ně ještě místo nebylo, ale v následujících již Hermes v pohodě přivedl armádu úředníků se světelnými meči na pomoc Leele, Fryovi a Benderovi (ref. Na SW:Epizodu II) a dr. Zoidberg porážel jednu zhoubnou galaktickou epidemii za druhou (technici technoKratIXu museli zapnout faktor nereálna na maximum). Nakonec mohlo vyjít první kybercédéčko a ředitel se do centrály vřítil jako splašený s novinami.

Ředitel Regeurk: “Vidíte to? Vidíte?

(ukazuje na noviny, na jejíchž titulní straně je nápis “Vesmírný papež odsuzuje nové kyberhry”)

Leela: “To je dobrý?”

Ředitel Regeurk: “Ovšem! Vesmírný papež a já jsme staří přátelé. Tuhle reklamu jsem se s ním smluvil.”

Fry: “To je reklama?”

Ředitel Regeurk: “Myslete, sakra! To, co kritizuje církev, je vždy nejoblíbenější. Církev to taky dávno pochopila a proto existuje malej černej trh, proti němuž byly odpustky ubohým laciným zbožím.”

Regeurk odhodil noviny ve vidině šťastné budoucnosti, ale nemohl vědět, že podobné noviny si přelouskává Vart Inubrak, superkyborg a ředitel společnosti FOX – té jedné ze společností, co se ve svém průmyslu stále nehodlali podřídit nadvládě phantasMAGORIE.

V. Inubrak (na svého pobočníka) : “Můžete mi to nějak logicky vysvětlit?”

Pobočník: “Myslíte, jak to může vesmírný papež kritizovat, když to vydali sotva hodinu před jeho projevem? To je patrně něco mimo klasický model teorie relativity…”

V. Inubrak: “Teorie relativity je špatná z devadesáti procent, hochu. To prokázal už profesor Onestone. Mě spíš zajímá, jak se dokázali dostat k takovým hereckým esům bez našeho vědomí a teď s nimi slavit takový úspěch. Kritika hry veřejností je tak vstřícná, že pokud bychom měli vývoj posuzovat podle ní, naše společnost by byla kaput.”

Pobočník: “Co tedy navrhujete?”

V. Inubrak: “Musíš najít rychle způsob, jak tuhle partu oddělat. Jsou příliš čestní, než aby porušili své závazky a naše společnost má to, co má díky bezskrupulóznímu jednání. Jejich smrt je naprosto nutná.”

Pobočník: “Pane, dejte mi šest hodin a já seženu šest nejschopnějších zabijáků v galaxii.”

V. Inubrak: “Vyhovuje se.”

(scéna se přemístí na internet na divizi kyberprůmyslu)

Fry již viděl po rozmražení v budoucnosti mnoho zápasů – zúčastnil se aktivně zápasu na smrt na Decapodu 10, viděl několik zápasů Bojové ligy robotů, viděl zápasy opic v době, kdy byla Planet Express pod vládou “Toho chlápka”, ale nic z toho se nemohlo vyrovnat kyberzápasům v internetové aréně. Lidé pohodlně napojení na virtuální realitu ve svých domovech zde mohli hrát v podobě prakticky jakékoliv historické, filmové, komiksové, nebo úplně sebou vymyšlené postavy bojovat proti někomu podobnému. Teď zrovna zde probíhal doslova bratrovražedný boj – Damien Thorn, hrdina filmové série “Omen” zde bojoval proti pekelníkovi ve službách strýčka Sama – Hellboyovi. Damien několikrát použil své síly při pokusu donutit Hellboye k spáchání sebevraždy. Nepovedlo se to a Hellboy rozmáčkl Damienovi hlavu – právě vzhledem k příbuznosti obou postav se Antikrist nedokázal zregenerovat.

Fry: “Dobrá brutální podívaná. Co je na řadě?”

Leela (dívá se do programu) : “Souboj dvou komiksových postav . Singhman vs. Kaurwoman.”

Fry: “Co to má znamenat?”

Bender: “Jo, vždyť ti dva přece bojují spolu ne proti sobě.”

Fry: “Ne, já myslím, co je to za superhrdiny?”

Leela: “Jedni z nejklasičtějších. Hrdinové všech sikhských komunit.”

Fry: “Fajn, podíváme se jak to bude vypadat.”

(opět střih)

Pobočník Valta Inubraka hodil do přehrávače kazetu se zatykačem na nejhledanější zločince galaxie. Má podobu klipu s jejich tvářemi a jmény (parodie na pokémonovský klip).

Moderátor: “Matziro, Sirabl, Vaxeron, Unta, Roccoco, Fixador, Repelent, Twoqlo, Balopet, Fynnopi, Hedghau, Washington, Deywoer (seznam se několikrát opakuje) – Zadržte je všechny!”

Pobočník si chvíli prohlížel následující seznam obvinění. Roccoco byl počítačový odborník schopný přinutit programy, aby panáčkovali. Obviněn ze špionáže - pro něj budou kybernetické systémy v případě nutnosti použití hračkou pro děti, takže bude v partě nutný. Repelent byl bezskrupulózní zabiják a mezinárodně hledaný terorista. Insektiodní aliance ho vinila mimo jiné ze sabotování vojenských zařízení. Skvělý člen týmu. Twoqlo a Balopet byli dvojicí a zároveň občasnými poradci Repelenta pro taktický postupu. Staré svazky by se neměly narušovat. Po vynechání předchozích nezajímavých osobností zbyli na seznamu pouze čtyři jména. Fynnopi a Hedghau byli i pro FOX těžko k sehnání poté, co Fynnopi vyhodil do vakua planetu, na niž byl naposledy viděn a Hedghau ukradl na Osiridu 4 archeologům Jonseovi a Croftové “Hvězdnou bránu”a zmizel neznámo kam s pomocí osmimístné adresy. Washington (jediný Pozemšťan mezi hledanými) byl v zásadě pouze velkododavatel zbraní pro separatisty, ale z jistých krizových situacích šlo odvodit, že má minimálně stejně dobře vycvičený smysl pro taktiku jako Twaqlo a Balopet- pobočník si napsal jeho jméno na seznam. Deywoer patřil k Quatrocefilům, rase s jedním z nejvýkonnějších mozkových systémů ve vesmíru. Telepatií a telekinezí měli prakticky všechno kolem sebe pod kontrolou. Většinou svoje schopnosti nijak nezneužívali, ale někdy, jako například v Deywoerově případě se vám v rozhovoru s nimi mohlo stát, že se ve vašem mozku odehraje malý atomový výbuch (pokud nejste telepaticky přesvědčeni, že život nemá smysl). To všechno se hodí i ve virtuální realitě.Nejspíš se ptáte, jak tyhle všechny padouchy mohl nějaký poskok z FOXu vypátrat a najmout. V zásadě to byla samozřejmě jednoduchá věc – byla to právě jeho vysílací společnost, která umožňovala zločincům zůstat dlouho na svobodě, aby tak udržela společnost v napětí a sama sobě zaručila značnou sledovanost svých zpráv o (ne)pokrocích policie. Půjčovala jim dopravní prostředky, zařizovala ubytování, takže bylo většinou poměrně snadné monitorovat jejich pohyb. Trvalo nakonec jen o něco méně než avizovaných šest hodin, než se pobočníkovi podařilo spojit se s nimi všemi najednou.

Pobočník: “Vítejte pánové. Naše společnost vám dlouho pomáhala a nyní je čas, aby jste jí to splatili. Ve hře je určitých pět osob, pracujících coby kyberherci pro společnost technoKratIX. Je potřeba, aby zemřeli a to navíc tak, aby to vypadalo jako nešťastná nehoda. Pokud odmítnete, vyděláme na přenosech z vašich poprav. Souhlasíte tedy?”

(zločinci na obrazovkách pokyvují)

Pobočník: “Tak dobře. Na vzájemné představování budete mít čas tady. Nyní vám předložím plán. Ke každému z vás pošleme malou loď, do níž nastoupíte a vezmete si s sebou nezbytné “nářadí”. Lodě vás přenesou na naše soukromé letiště, kde přejdete do naší péče. Ve vhodnou chvíli vás vypustíme do terénu a tam provedete hlavní část plánu, jehož detaily se dozvíte až tady na Zemi….”

Následuje až scéna přistání arcizloduchů na Zemi – Roccoco je vlastně jakási přerostlá svalnatá kudlanka a z nějakého důvodu se těžce nepohodl hned po přistání s Repelentem – mimozemšťanem ne nepodobným sokolovi. Oba vlastně působili jako nějaké kýčovité akční figurky na hraní. Pak vystoupili Twoqlo a Balopet – ten druhý byl robot s IQ 700, jedním z nejlepších analytických mozků ve vesmíru a s kanónem schopným zabít vše živé v okruhu 150 km. Twoqlo byl mužík z rasy Kifa Krokera a zároveň mistr mnoha bojových umění. Nakonec vystoupila poslední dvojice – Washington a Deywoer. Washington až na podivný tik v obličeji vypadal celkem normálně a Deywoer byl asketicky hubený, vysoký humanoid, jehož hlava nebyla sice díky objemnému mozku velká a tlustá, ale zakroucená v obrovském hřebenu dozadu (něco na způsob kumpána Jubby Hutta, ale ne zase tak exotický) . Všechny čtyři postavy zamířili pak do budovy FOXu. O něco později při západu slunce odstartovalo z této budovy zvláštní vznášedlo, jehož součástí byl i nějaký podivný skleněný válec. Vznášedlo cestovalo až do “Svatyně snů”, kde vypálilo na plášti budovy díru a z onoho válce přeneslo do budovy všechny zločince. (opět parodie E II – viz scéna s jedovatými červy). Ti se potom vyhýbali bezpečnostním kamerám podle rad FOXu a co nejdřív jak mohli vklouzli do studia, kde lidé z Planet Express natáčeli další herní dobrodružství. Repelent jednoduchými uspávacími šipkami uspal oba techniky, kteří na průběh natáčení dohlíželi.

Repelent: “Výborně. Později, až se o to bude někdo zajímat, bude to prostě vypadat, že usnuli a naši přátelé, které za chvíli zabijeme prostě zemřeli jejich neschopností. Vypněte bezpečnostní protokoly!”

Roccoco (nastaví něco na ovládacích panelech) : “Bezpečnostní protokoly vypnuty.”

Repelent: “A teď se můžeme napojit na hru. Rocco, udržuj s náma spojení.”

Rocco: “Provedu.”

Repelent, Twoqlo, Balopet, Washington a Deywoer se napojili na virtuální realitu. Objevili se v hypermoderní ponorce na vodní planetě. Ponorka nesla na palubě dodávku zbraní pro základnu povstalců. Její zastavení bylo cílem kladných hrdinů, kteří však ještě nedorazili.

Repelent: “Jsme na místě. Rocco, bouchačky (promlouvá do lesklé koule symbolizující spojení se skutečným světem).”

(Rocco opět něco smáčkne na panelu)

Kolem pěti bojovníků ser zčistajasna objevili regály plné těžkých palných zbraní (parodie na Matrix). Všichni až na Balopeta, který to nepotřebuje, si vezmou nějaké zbraně.

Repelent: “Nesmíte zapomenout, že před nimi máme řadu výhod. Předně oni nevědí, že mohou být zraněni, takže nebudou moc opatrní. A pak, ani nevědí, že my nejsme součástí programu, tak ne aby se někdo z vás prořekl.”

Deywoer: “Je mi to jasné, ale chci se zeptat, jestli tady vůbec budu moci uplatnit své schopnosti?”

Repelent: “Pravděpodobně ano. Program je nastaven tak, aby v případě aktivace paranormálních schopností plně podřídil reakci okolí realitě. Můžete hejbat věcma a skákat lidem do hlav, ale nezkoušejte je nijak exoticky zabít. Chci aby to vypadalo co nejpřirozeněji.”

Deywoer: “Nikdy asi nepochopím, jak normálním lidem může připadat tak fádní zabíjení zábavné.”

Balopat: “Mě připadá nudnej zase ten tvůj způsob….”

Twoqlo: “Místo tohohle tlachání bychom si měli uvědomit, jak je porazíme. Navrhuji je separovat tak, aby každý z nás si vzal jednoho z nich. Například ty Balopete toho robota a já tu ženskou, protože údajně umí pár dost dobrejch bojovejch fíglů, na kterejch by jste si vy ostatní vylámali zuby.”

Repelent: “Souhlasím. Já si zase vezmu toho humra. Washingtone- váš je poslíček a na Deywoera tak zbývá úředník.”

Deywoer: “To pěkně děkuji. Jsem nejinteligentnější a nejsilnější člen týmu a mám zápasit s nějakým byrokratem!”

Repelent: “Když jste tak chytrej, tak navrhněte něco svýho!”

Deywoer: “Boj není o inteligenci. Kdyby tomu tak bylo, byly by akční filmy k ničemu.”

Repelent: “Tak sklapněte! Jinak vás zabiju jako přídavek!”

Všem ale neušlo, že na stropě začíná vznikat nějaké porušení a cítili pach pálícího se materiálu. Tušili svoji chvíli. A doopravdy – ve stropě vznikl otvor, kterým proskočili všichni kyberherci (v potápěčských oblecích) s nějakým laserovým udělátkem. Otvor se krátce potom zahojil – plášť ponorky byl zřejmě z nějakého biomateriálu. Bojovníci si okamžitě vyhlédli svého “chráněnce” a prudce zaútočili. Twoqlo dal Leele slušně se svými piruetami a útočnými skoky zabrat , Repelent udeřil na dr. Zoidberga ovšem nechal se zaskočit jeho obranným inkoustem, stejně jako se Leela nechala zaskočit kamuflážním reflexem Twoqla. Deywoer se snížil k podlému triku, když Hermovi telekineticky sundal brýle, čímž ho citelně oslabil – vlastně se mu ve virtuální realitě bojovalo mnohem lépe než ve skutečnosti. Především to bylo proto, že všechny mysli byly stále na svém stabilním místě ( v nahrávacím studiu), ačkoliv se ve virtuální realitě zdálo, že se pohybují. Namířil zbraň na Herma a…. Najednou ucítil jednu zvláštní Leelinu myšlenku, která se týkala jeho - něco jako “Co si to ti programátoři vymysleli za obskurní příšeru.”, nebo tak něco. Vycítil nebezpečí, otočil se a dřív, než se stačil bránit, byl uvržen do bezvědomí Leelinou nohou. Leela se totiž na krátko dostala z Twoqlova dosahu a musela s ním teď bojovat bok po boku s Hermem. Ve chvílích, kdy se Fryovi podařilo pořádně nakousnout nohu Washingtonovi, začaly mezi ně v neuspořádaných salvách padat strašlivé střely. Byl to Balopat, jemuž z nějakého důvodu visel na ramenech Bender!

Bender: Tak hezky všichni ruce vzhůru a zbraně sem! Nezdržovat, všichni víte, kdo je tady nejsilnější.”

Repelent: “Co se to děje?”

Balopat: “Já a Bender jsme se spojili. Řekli jsme si, že je zbytečné, aby si bratři roboti ubližovali a tak se spojíme za účelem …..ÁÁÁÁááááááááááááá…….”

Baloplat vykřikl, protože Bender, který si stoupl za něj na něho ze všech ukořistěných zbraní vypálil. Zásah, pokud nic jiného, určitě vážně poškodil Baloplatovi motorické schopnosti.

Bender: “Tak menší změna situace. Moje parta ať jde ke mně, zbytek zůstane kde je!”

Situace se změnila ještě víc. Ohořelý Baloplat zmizel a na jeho místě se objevil tvor nám známý jako Roccoco. V tu chvíli Benderovi a jeho partě došlo, že jejich nepřátelé jsou živé postavy a že ten konkurenční boj neměli podceňovat. Za neustálého Benderova střílení tedy utekli, nevědouce přesně, co by měli udělat. Roccoco si vzal na záda omráčeného Deywoera, s tím, že jeho skupina bude uvažovat právě o této myšlence, jen ze své pozice.

Roccoco: “Nemá smysl zůstávat tady. Oni zřejmě za chvíli opustí tuhle věc a my bychom měli taky.”

Roccoco měl pravdu. Tým překonal vojáky na ponorce (hlavně díky jejich nerozvinuté AI) a splnil svůj plán- tj. přilepili časované nálože na motor ponorky a ukradli jeden z záchranných člunů. Nemohli přitom přehlédnout, že jeden člun již chybí. Asi nemusím dodávat, že si je ten samý člun nakonec našel sám po explozi ponorky. Honička vlastně neměla příliš smysl, jelikož čluny nebyly ozbrojené, i když si i tak dali dost do těla. Tým z Planet Express se s určitým náskokem přece jenom dostal na malý ostrůvek, kde byla zaparkovaná jejich loď (kopie designu lodi Planet Express) a bohužel i loď kriminálníků, kterou tam pro případ nouze dodal Roccoco. Obě skupiny tak přešli z podvodní honičky do kosmické, kde se již přihlásily o slovo palné zbraně.

Bender: “Tady na lodi je systém ovládání VR v případě potřeby. Bezpečnostní protokoly jsou vypnuté, ale pokusím se je znovu zapnout.”

Leela: “To nemá příliš smysl. Právě nás zaměřují atomovou bombou. Zkus nás dostat do reklamní zóny.”

Když Bender nařídil systému změnu systému, bylo to, krátce předtím, než je dostihla atomová bomba. Díky změně reality však sice vybuchla, ale po předvedení loga vojenské společnosti, byla loď opět v pořádku. Po tom byla Leela ovšem mírně dezorientovaná a as celou lodí spadla do mléčné řeky, kterou vytvářely hvězdy (asociace na reklamy určitých méčných výrobků). Když se ponořila, úplně se ztratila z dohledu pronásledovatelům, kteří se sami dost vzdálili po vypálení bomby.

Repelent: “Musíme je najít. Co je s Deywoerem? Teď by se nám hodil.”

Twoqlo: “Jeho rasa ne moc dobře snáší rány do hlavy a on dostal pořádnou. Odhaduju to na kómat.”

Repelent: “Fajn ,takže jsme čtyři.”

Roccoco: “A to navíc tak na hodinku. Nastavil jsem si dočasný připojení, abych mohl potom znovu pracovat na přístrojích.”

Washington: “Navrhuju poslat pátrací sondy.”

Roccoco: “Dal jsem sem jen jednu, ale to by mělo stačit.”

(pustí sondu)

Virtuální loď Planet Express byla mezitím v klidu v mléku a její posádka hledala cestu, “jak z toho ven”.

Bender: “Převedl jsem veškerou kontrolu sem k nám. Ale nemůžu nás odpojit, někdo to zablokoval. Tak jsem alespoň k tomu zablokoval přípoje. Nikdo další k nám teď nevleze.”

(Loď z nějakého důvodu začala stoupat vzhůru)

Loď byla totiž zdvihána v síti nějakou neznámou námořní lodí. Když se dostala na palubu, přišel se na ni na vlastní oči podívat patrně jediný člověk na palubě.Byl to takový svalovec v lehce kýčovitém námořnickém dresu s kotvou vytetovanou na paži. Posádce ukořistěné lodi přesto připadal v mnohém povědomý.

Hermes: “U Pepka námořníka, vždyť to je Pepek!”

Pepek námořník: “Ano. Jak je vidět, po mnoha letech mám opět společnost.”

Fry: “Nějak jste se změnil. Jste líp stavěný a silnější.”

Pepek námořník: “To přece díky špenátu!”

Fry: “Prosím vás!”

Pepek námořník: “Promiňte, síla zvyku. Ale kdo vy vůbec jste?”

Fry: “Jsme herci,co mají v patách nebezpečné chlápky. Pomůžete nám?”

Pepek námořník: “Hmmmm, jako první reklamní akční hrdina mám soucit s ubohými. Dobře, co petřebujete?”

Fry: “Stačí když nás se svou lodí zavazete co nejdál. My se mezitím budeme snažit řešit svoje problémy sami.”

Pepek námořník: “Nejblíž je tady “Nestle city”. Tam, sice nemají moc špenátu, ale jinak to tam mám rád.”

Pepek námořník zamířil se svou lodí do krajin věčné čokolády a mezitím zábavně vyprávěl o svém celovečerním hraném filmu, který byl natočen v 21. století a o jeho remaku “Pepek astronoaut”. Bender se s Leelou mezitím stále snažili nějak přelstít Roccocovy nástrahy v systému. Bohužel, ačkoliv to nevěděli je na jejich cestě zastihla nepřátelská sonda. Loď, která ji vypustila na sebe nenechala dlouho čekat. Repelent, Roccoco, Twoqlo a Washington nastoupili na Pepkovu loď, odhodláni se znovu poprat.

Repelent: “Pojďte k nám, “broučci”.”

Ačkoliv mělo dobro v tomto souboji početní převahu, muselo se uznat, že záporní hrdinové jsou odhodláni splnit svůj úkol stůj, co stůj. Pepek námořník zaběhl do svého skladu, jenže zjistil, že mu došel ten nejposlednější špenát. Bender zaběhl do skaldu Lodi Planet express – kde měl pořád hodně (virrtuálního)piva. Převedl tedy algoritmy z Pepkaova programu do svých charakteristik, takže mu pivo dodalo nepřirozenou fyzickou sílu. Během boje navíc zmizel Roccoco, když vypršela jeho hodina a zbývající padouchy se podařilo zneutralizovat.

Když se všichni dostali ze hry bylo všechno jinak – šest ze třinácti nejhledanějších zločinců se dostalo za mříže, a kyberherci dali výpověď – řekli řediteli Reguerkovi, že bohužel fikce dává někdy víc zabrat, než samotná realita

Konec